SRPEN - 8. Ohlédnutí

Krásný nedělní večer,

víkend je u konce, prázdniny jsou definitivně za námi a léto nám kalendářně také za pár dní udělá "pápá". Zatím nám však počasí venku předvádí krásné babí léto, takže podzimní chmury můžeme prozatím odložit.

My se však v tomto článku přesuneme zpátky do horkého srpna - shrnu vám tu, jak jsem si v srpnu vedla. Pro ty z vás, kteří mne sledují na instagramu, to nebude žádná novinka. 

Je zbytečné to protahovat, takže se pochlubím rovnou. :-) V srpnu padl můj rekord přečtených knih, který jsem já sama vůbec nečekala. Měla jsem štěstí na čtivé knihy, horké dny nabádaly k posezení na zahradě nebo v parku, a tak jsem vytáhla knížku i tehdy, kdy bych si jinak nečetla. :-) Také je pravda, že zvolené knihy neměly víc než 400 stránek. 

Vás ale jistě zajímá to dané číslo. :-) Tím mým čtenářským úspěchem je krásných SEDM knih! Což je sakra rozdíl, od tří nebo čtyř mnou běžně čtených knih za měsíc. :-)

Když jsem si uvědomila, že jsem takhle pilně četla, tak mne popravdě zamrzelo, že již nezvládnu osmou knihu. Říkala jsem si, že by to bylo hezké na pohled - srpen osmý měsíc a já rekordních osm knih. :-D 

Škoda to samozřejmě je, ale každopádně z těch sedmi přečtených knih, jsem měla a pořád mám velikou radost. Nikdy bych to do sebe neřekla! 👍

Pojďme si ukázat výčet těch sedmi kousků. 

1) První otevřenou knihou byla Černooká od Anny Musilové, kterou jsem si nechala začátkem července koupit zpětně k červnovým narozeninám. Přečetla jsem ji hned v prvních srpnových dnech, které jsem trávila na zahradě, neboť jsem měla tři dny dovolené. Na to, že YA literaturu již moc nevyhledávám - jen na doporučení, ostatně jako v tomto případě, tak jsem byla poměrně spokojená a zároveň mile překvapená, jak se mladé autorce povedl čtivý a zajímavý příběh. Na knihu jste již mohli číst recenzi - zde. 

2) Na Mazací tramvaj od polské autorky Magdy Stachuly mě nalákala svojí lednovou recenzí Marcelka ze Zaostřeno na knihy. Celkově jsem byla z knihy nadšená.  Měla sice dost pomalý rozjezd, ale pak děj nabral na intenzivitě a já hltala stránku za stránkou a během dvou dnů jsem dočítala autorčino poděkování. Příběh je vyprávěn deníkovou formou z pohledu čtyř postav. Více se o knize dozvíte z mé recenze - zde. 

3) Mou knihou do třetice byla Kniha snů od Niny George. Od autorky jsem četla její předešlé dvě knihy a na Přístav naděje, jsem psala vloni v březnu recenzi. Kniha snů je hodně zajímavá, povedená a smutná. Opět je to kniha z více pohledů. Henri je v umělém spánku, jeho syn, se kterým se dosud osobně nepotkali, ho chodí "tajně" navštěvovat do nemocnice. Tam pozná Madelyn, dívku ve vegetačním stavu. Autorka nám knihou ukazuje, co se možná děje s člověkem v kómatu, zda vnímá okolí. Kniha je propracovaná, s krásnými myšlenkami. 

4) Pomněnčino dítě je kniha,  kterou napsala autorka Amanda Prowse, a kterou jsem dostala v květnu jako "knimoholský dáreček" při setkání s Marcelkou. Kniha vypráví o osmnáctileté Dot, žijící v 60. letech v Londýně, která se seznámí s vojákem Solomonem. Zamilují se do sebe a plánují společnou budoucnost, ale jejich lásce není přáno ani z jedné rodiny. Příběh byl krásný, ale na knize mi něco nesedělo. Občas se mi špatně četla, což je dost divné, když jsem s knihou strávila tři dny, ale jedno krásné odpoledne jsem s knihou proseděla v parku, a tam mi příběh rychle utekl. 

5) Pátou knihu jsem měla doma už přes rok, byla to moje první objednávka z katalogu Knižního klubu (po upsání se na Světě knihy 2017). Tou knihou je Cukrová panenka od Laury Lane McNealové. Kniha je z černošsko-bílého prostředí šedesátých let v jižanském New Orleansu. Malou Liberty nechá její matka po otcově smrti u babičky Fannie, s kterou se Ibby setkává poprvé, stejně tak i s černošskými babičinými hospodyněmi - Quennie a její dcerou Doll. Ibby se setkává s černoškou mentalitou, kulturou a otevírá se jí úplně nový svět. 

6) Předposlední kniha, kterou jsem v srpnu četla byla od Hannah McKinnonové - Léto u jezera, která na své otevření také čekala něco kolem roku. Byla to přesně kniha na léto a nejlépe někam k vodě. Tak já splnila alespoň první část - to léto. :-) Příjemná oddechovka, u které jsem ze začátku váhala, zda byla dobrou volbou. Hlavní hrdinka Iris právě zjistila, že se chce její manžel rozvést, a já mám občas ještě smutné porozchové dny, kdy mi není úplně nejlíp. Ale jakmile Iris odjede na rodinou farmu, příběh vezme jiný obrat a mě se četl bez problémů. 

7) Sedmá kniha, no spíš knížečka, je určitě všem známá - Malý princ od Antoine de Saint-Exupéry. Toto krásné dílko jsem četla poprvé, a vím jistě, že ne naposledy. Knížečka, plná životních myšlenek a mouder se mi moc líbila. A určitě bych si ji chtěla přečíst v nějakém lepším období, kdy nebudu plná smutku, protože si myslím, že ji budu vnímat zase úplně jinak. 

Wow! Celkem jsem během srpna přečetla 1989 stránek. 

Opět nemám za srpen žádné přírůstkové knihy, ale vůbec mi to nevadí, protože už teď vím, že v zářijovém ohlédnutí nějaká ta kniha do mé knihovny a poličky "chystám se číst" přibude. :-)

Ke konci srpna činí mé suma sumárum 51 knih k přečtení. Hezky se mi to teď snížilo.

Dneska je to díky těm sedmi knihám poněkud delší rekapitulace. :-)

Četli jste některou z uvedených knih? Pokud ano, jak se vám líbila? A kolik knih jste za srpen přečetli vy? Napište mi níže do komentářů. 

Mějte se hezky a čtěte, 

Vaše ൬ermaidka

Publikováno dne: neděle 16. září v 21:00h