RC - SOFIE, SMRŤÁK A JÁ

Zdravím a přeji hezký den,

dnes jsem si pro vás připravila pár slov ke knize se sloganem, že máte v ruce 

„Komický a zároveň dojemný román o nejdůležitějších otázkách života“, 

který napsal německý hudebník Thees Uhlmann.

Jestli jsem na knihu měla stejný názor, jak praví vábivý slogan, vám poví mé řádky níže.

O knize: Když vás navštíví Smrťák, začne být živo.

Někdo zvoní u dveří. Když vypravěč knihy otevře, zjistí, že na prahu jeho dveří stojí někdo, kdo je mu velmi podobný a tvrdí, že je sám Smrt a musí ho odvést. Prý mu zbývají poslední tři minuty života. Avšak během tohoto časového úseku opět někdo zazvoní. Sám Smrťák je tím znepokojen, protože to se během jeho “práce” nestává. Vypravěč jde znovu otevřít a za dveřmi stojí jeho bývalá přítelkyně Sofie, se kterou měl jet navštívit svou matku.

Smrťák uzná, že by se návštěva měla uskutečnit. A tím začíná výlet těchto tří postav.

Můj názor: Hlavní hrdiny tohoto románu známe již z názvu knihy – Sofie, Smrťák a já. Tím „já“ myslíme vypravěče, o kterém víme, že je to chlapík ve středních letech a má malého syna, kterého sedm let neviděl, a kterému posílá den co den pohlednice, na které mu píše, co ten den zažil. Jejich ukázky si můžeme během čtení přečíst. Za celou dobu příběhu se vůbec nedozvíme vypravěčovo jméno. Což mi přišlo dosti zvláštní. (A to není tak dlouho, kdy jsem četla knihu, kde čtenáři také neznali jméno hlavní protagonistky příběhu).

Žádnou z postav jsem si nijak neoblíbila. Sofie, mi tam přišla taková zbytečná. Vlastně mi tam vadila – jejím chováním. A Smrťák? Tak o něm to mělo být. O něm a vypravěči. Ale abych řekla pravdu, mě ty jejich dialogy vůbec nerozesmívaly.

Musím nakonec konstatovat, že jsem od knihy nedostala to, co jsem očekávala. Podle anotace jsem čekala cosi jiného, více humorného a otřelejšího. (Možná něco na způsob Smrtě od pana Pratchetta?).

"Uklidňovalo mě, že dokonce tváří tvář smrti, kterou jsem měl v patách, jsem pořád zůstával tím, v jehož hodnocení se všichni shodli. Ošetřovatel seniorů se slabostí pro fotbal, do kterého si může každý dle libosti rýpnout."   str. 182

Bohužel tohle nebyl „můj čtecí šálek kávy“. 😞 Kniha mě neoslovila a nesedla mi. Občas jsem se dokonce přistihla, že přeskakuji odstavce, a ke konci knihy jsem si říkala, že vlastně pořádně ani nevím, co bylo na předešlých stránkách. 😕

Ale třeba to bylo jen mým rozpoložením a za jiných okolností či v jiném čase, by mé vnímání knihy jako takové, bylo jiné – opačné než teď. Nemyslím si, že by byl námět špatný, jen podle mě mohlo být zpracování příběhu lepší. Mě přišlo na humornou knihu docela nudné. 😕

Ale nenechte se mýlit, to že kniha nesedla mně, neznamená, že by se nemohla líbit vám! 

Co čtenář to jiná chuť a názor!

Na závěr bych ale knize jedno plus navíc dala. A to za nápaditou obálku. Sice žluto-oranžová barva a květina k názvu, který obsahuje slovo Smrt, nejde úplně dohromady, tak právě tato kombinace mě na knihu nalákala. Čiší z ní to, co dle anotace očekáváte, nevšední humorní zážitek. A třeba zrovna vy ho tam najdete. 😉

Hodnocení: 2+/5✭

Medailonek:
Název: Sofie, Smrťák a já
Autor: Thees Uhlmann
Originál: Sophia, der Tod und ich/2015
Nakladatelství: Grada / Cosmopolis
Žánr: humor/satira
Překlad: Prešlová Kateřina
Rok vydání v ČR: 2020
Počet stran: 240

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Cosmopolis. Pokud vás kniha zaujala a láká vás k přečtení, můžete si knihu zakoupit na stránkách nakladatelského domu Grada.

O autorovi: Thees Uhlmann (nar. 1974)

zdroj

 - je německý muzikant a autor. Je zakládajícím členem indie-popové skupiny Tomte, též píše pro časopisy Intro, Visions, Spex a Musikexpress. V roce 2015 vyšla jeho první kniha Sophia, der Tod und ich (česky Sofie, Smrťák a já, Grada 2020). 

Četli jste tuto knihu? A jaký jste na ni měli názor vy? Jak se vám líbila či nelíbila?

Ráda si přečtu vaše názory jak na knihu, tak na můj článek v komentářích.

Mějte se a čtěte!

Vaše ൬ermaidka

Publikováno dne: 7. května/2020 v 15:05h