KVĚTEN - 5. Ohlédnutí

Zdravím vás u květnového knižního ohlédnutí. 

Zřejmě jste si všimli, že minulým (posledním) článkem bylo dubnové ohlédnutí, které jsem psala se zpožděním. Květnové sice se zpožděním nepíšu, ale od toho minulého článku opět uběhlo víc jak deset dní. Klasika! Vůbec nestíhám psát. :(

 Což mě mrzí, nejen kvůli sobě, ale i kvůli vám!

Měla jsem původně v plánu vložit mezi jednotlivá ohlédnutí recenze na dvě dočtené knížky, ale jak vidíte, nezadařilo se...

Minulý měsíc přinesl letní počasí a také proběhl (několikrát zmíněný) knižní veletrh - Svět knihy. 

Ale my se společně podíváme na to, jak jsem si v květnu knižně vedla. Nebudu to nijak protahovat a hned se na začátek pochlubím tím, že květen byl pro mne zatím neúspěšnějším měsícem na přečtené knihy. Přečetla jsem totiž o jednu knihu navíc, než jak jsem si dosud vedla. Díky tomu mám za sebou celkem čtyři knihy. :-) 

1) První otevřenou knihou byla kniha od britské autorky Marianne Kavanagh s názvem Nechápej mě špatně. Kniha mě upoutala svojí obálkou v koutku Knižního klubu. Očekávala jsem od knihu "romantický" příběh, který tak nějak k tomu májovému měsíci patří. Ale musím bohužel konstatovat, že kniha mě nijak zvlášť neoslovila, příběh byl předvídatelný od první stránky, plytký, nijak nerozšířený... Jako když chodíte pořád dokola, kolem horké kaše. A když už jsme se konečně k romantice pročetli, tak kniha skončila. Hodnotím bohužel jako: "Škoda času". :(

2) Po té ztrátě času s předchozí knihou, jsem si potřebovala zlepšit čtecí náladu, a pořád jsem vnímala, že je květen, lásky čas. Proto jsem sáhla na knihu, kde jsem si ten cit - "lásku" mohla zakusit. Kniha Ztracené světlo od Jill Santopolo, byla to pravé ořechové. Doslova pohlazení po duši. Láska z ní čišela - čistá a upřímná. A přesto všechno na vás dýchne i smutek. Lucy nám totiž vypráví svůj příběh. Musí něco udělat, ale předtím, než to udělá, nám převypráví celou tu cestu, která se odehrála předtím. Začátek příběhu Lucy a Gaba, je zasazen do dne 11. září - o to větší má tento příběh své kouzlo. 

Na tuto úchvatnou knihu, kterou jsem zajisté nečetla naposledy, mě nalákala Bunburistka. 

Třeba se mi vás povede mým zhodnocením na ni také nalákat. :-) Recenze se teprve připravuje. 

3) Říkáte si do třetice všeho dobrého a že další romantika k tomu květnovému měsíci? Ba ne! Tentokrát jsem otevřela knihu, kterou jsem doma měla poměrně krátce. Psycho-thriller Kamkoli půjdeš od autorky Camille Way jsem si pořídila během dubna z probíhajícího katalogu Knižního klubu. Kniha na své přečtení opravdu nijak dlouho nečekala, byla jsem na ni hodně zvědavá a chtěla jsem si přečíst něco, čeho nejsou plné všechny ostatní blogy. :-)

Kniha mě bavila od prvních stránek, byla čtivá, a držela si svoje tempo díky střídání dvou úhlů pohledů ve vypravování. Ze začátku mne prolínání minulosti a přítomnosti, kdy každou linku vypravuje jiná osoba v ich formě dost mátlo, ale pak jsem si na tento styl vyprávění daného příběhu zvykla, a nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Přesto jsem si občas říkala, že postrádám to napětí, které bych od psycho-thrilleru čekala. Ale konec tyhle mé úvahy zametl. Byl pro mne tak nečekaný, že jsem nechápala, jak jsem si mohla celou dobu myslet, že vím.... 

4) Se čtvrtou knihou jsem vůbec nepočítala. Během čtení třetí knihy, jsem si říkala, že to bude jen tak tak, abych ji stihla dočíst, a že přečtu tu svojí klasiku v podobě tří kousků, a budu ráda. Jenže Ouha!

Kamkoli půjdeš jsem přečetla k před poslednímu dni. A co s tím posledním? Rozečítat něco nového na červen se mi nechtělo, proto jsem zvolila knihu, kterou jsem koupila pár dní předtím. Novelu od Fredrika Backmana - A každé ráno je cesta domů delší a delší, která má v českém vydání o osmdesáti stránkách. Knihu jsem rozečetla ráno cestou do práce. Bylo to počtení, které se těžko odkládalo, a i když jsem se se svojí osmi hodinovou prací a povinnostmi na chvíli bála, že tuhle útlou knížečku za den nedám, nakonec jsem ji před spaním "slupla jako malinu".

Celkem jsem během května přečetla 976 stránek.

Ještě si ukážeme knižní přírůstky. Ačkoliv byl v květnu již zmíněný Svět knihy, tak nečekejte žádnou haldu knih, docela jsem se krotila. Ale i tak, mám za květen zatím největší počet knižních přírůstků. Zřejmě za to mohou ty dva knihomolské dárky - z květnového setkání Mermaidky a Marcelky v Ostravě. :)

Těmi zmíněnými dárky jsou tyto dvě knihy: Dívka, která se dotkla nebe a Pomněnčino dítě.

Dalšími mnou koupenými novými kousky jsou: Slepí,

Jedna želva za druhou, 

Léto neskutečných věcí,

Čokoládový průšvih,

Paříž, moje láska, můj život,
A každé ráno je cesta domů delší a delší.

Mé konečné suma sumárum je 60 knih čekajících k přečtení.

A to je z květnového shrnutí vše. Jak jste na tom v minulém měsíci byly vy? Podařil se Vám také nějaký rekord? V přečtených nebo nakoupených kousků? :-)

Přeji pěkný zbytek sobotního dne,

Vaše ൬ermaidka

Publikováno dne: sobota 16.června/2018 v 16:00