Báseň č. 6

Krásný středeční den,

měsíc nám utekl jako voda a první středa v měsíci je tu. 

A co Mermaidka vydává za článek v tyto středy? No ovšem, opět vás čeká a nemine mé básnické střevo. :) Těšili jste se? Sledujete vůbec tuhle mojí novou rubriku?  

Dost otázek, a když se vám bude chtít, odpovědět mi můžete v komentářích. :-)

Dneska mám pro vás připravenou jednu z takových (i pro mě) záhadných.
O to zvědavější jsem, jaké bude mít ohlasy.

LHÁŘ


probírám se ze sna,

kde chtělo se mi smát

dívám se na tebe a bojím se

na cokoliv se ptát,

zdá se,

že ty už ve všem jasno máš

myslela jsem si,

že zachránit mě máš

proč odvracíš ode mne svou tvář

já netušila, že jsi takový lhář

už vidím pouze záda tvá

odcházíš,

a já zůstávám zklamaná

zklamaná tu sedím

ve snách opět bloudím

čekám, zda-li se ozveš,

třeba mě na kafe pozveš.

dny plynou jako voda,

to čekání může být pěkná nuda.



v zrcadle se dívám na obraz svůj

v hlavě mám stále i ten tvůj,

vidím ho jak ode mě odchází,

kde se teď jeho kroky nachází?

odvracím od tebe svoji tvář

kdo z nás byl větší lhář?

Tvořeno 30.9. 2018

S další tvorbou se pro letošní rok loučím a budu se těšit v novém roce 2019! :-)

Publikováno dne: středa 5. prosince/2018 v 15:00h