KVĚTEN - 5. Ohlédnutí

Zdravím Všechny! 

Jak jste si nejspíš všimli – posledním článkem bylo ohlédnutí za duben. Měsíc jsem sem nenapsala nic nového. :( Důvodem je, že sice čtu, ale nějak mi nejde psát a pak si vzpomenu, že jsem na tu a tu knihu chtěla napsat svůj názor, ale pak zjistím, že je pro mne těžké sepsat „kloudný“ článek, protože od dočtení uteklo hodně času. Jakmile tedy nenapíšu svůj názor do pár dní od dočtení, tak je to pro mě zpětně celkem problém. :( 

Proto se dnes rovnou podíváme, jak jsem si vedla v květnu. V minulém měsíci jsem opět přečetla tři knihy, což je o jednu méně než jsem měla v plánu. Ale i tak jsem pořád na svém „čtecím“ čísle. Co se však týče roční výzvy – mám jednu a půl knihy skluz. :( 

Ale vraťme se zpět k mému přečteno za květen. Mezi přečtenou trojicí knih byla jedna ze společného čtení s Marcelkou ze Zaostřeno na knihy. Do které knihy jsme se společně pustily, se dozvíte níže. 

1. Má první květnová volba padla na knihu od autora Taylora Adamse – Není úniku, kterou jsem získala díky Marcelce. Kniha se mi četla skvěle, pohltila mě od prvních stránek, byla strhující a plná zvratů. Na to, že se odehrává pouze během jedné noci na zasněženém (zapadlém) odpočívadle. Po celou dobu četby jsem Darby, hlavní hrdince knihy, držela palce, a i když místy mi přišly některé úseky „přitažené za vlasy“ na konečném „wow“ pocitu z knihy to nic neměnilo. Rozhodně doporučuji. 

2. Druhou knihou byla dubnová novinka od autorky B. A. Paris – Přiveď mě zpátky. Tato kniha byla s Marcelkou naší volbou pro naše druhé společné čtení. Zhruba po každých 50 stránkách (nebo jak končila kapitola) jsme si navzájem sdělily své dojmy a názory na děj a poté četly dál. 

Příběh opředený tajemstvím se mi četl dobře. Před 12 lety se na benzinové pumpě cestou z dovolené ve Francii ztratila mladá Layla, Finnova přítelkyně. Poslední roky žije s její sestrou, kterou požádal o ruku. Ale zdá se, že někdo usiluje o to, aby si Finn myslel, že Layla stále žije, a že se vrátila.

Mám v plánu na knihu sepsat recenzi, tak snad se mi zadaří. 

3. Třetí volbou byla kniha Jedna želva za druhou, kterou napsal John Green. Je o šestnáctileté Aze, která má obsesní poruchu. Bojuje se svými myšlenkami, nad kterými nemá žádnou kontrolu. Ráda by byla dobrou dcerou a kamarádkou. Její nejlepší kamarádka Daisy se rozhodne, že se společně pustí do vyšetřování po zmizelém miliardáři Pickettovi. V sázce je totiž odměna v hodnotě sta tisíc dolarů. Od autora to byla má druhá kniha (další dva jeho počiny jsme viděla ve filmové podobě – Hvězdy nám nepřály a Papírová města) a musím přiznat, že mě lehce zklamala. Vůbec jsem se nemohla začíst. Škoda. :(

4. Ano, zdá se, že jsem se spletla, když jsem sama v úvodu článku psala, že jsem za květen přečetla tři knihy. To je pravda. Ale v posledním květnovém týdnu jsem rozečetla knihu Nimbus, kterou se mi nepodařilo k 31. květnu dočíst, takže jsem v ní pokračovala i v červnových dnech. 

Během května jsem přečetla 942 stránek. 

Přibyly mi jen ty knihy, které jsem si pořídila (nebo dostala) na knižním veletrhu Svět knihy. A protože se říká, že opakování je matka moudrosti, tak si je připomeneme:

Smrtka (již čtená kniha v roce 2018, ale chyběla mi v knihovně),

Nimbus,

Jedna želva za druhou,

Přiveď mě zpátky,

Láska pro samouky,

Za sny,

Dcera života.

Mé suma sumárum hlásí 53 knih k přečtení.

A to je z květnového ohlédnutí vše.

Zajímalo by mne, zda jste četli některou ze zmíněných knih, nebo se na některou chystáte?

Přeji hezký večer,

Vaše Mermaidka

Publikováno dne: neděle 30. června/2019 v 21:15h