BŘEZEN - 3. Ohlédnutí

Moji milí čtenáři,

v první řadě se chci omluvit za to, že poslední dobou blog a své psaní zanedbávám. Není to schválně. Je to prokrastinací – neumím si svůj čas správně rozvrhnout, tak abych stíhala vše, co bych chtěla.

Poslední dobou moc nečtu, a tak není ani o čem psát, přestože dlužím ještě pro Cosmopolis dvě recenze, ale obě knížky čekají na přečtení.

V tuto nelehkou dobu jsem momentálně doma na homeoffice. A přesto si nerozvrhnu svůj čas tak, abych zbytečně nezahálela a četla. Ale jednu dobrou zprávu mám, ještě v březnu se mi ve čtení dařilo, takže si říkám, že si to období společně připomeneme. Co říkáte?

Úvodních slov bylo myslím až dost. Teď vám prozradím, kolik a hlavně jaké knihy jsem ve třetím měsíci letošního roku přečetla. Stejně jako v únoru, jsem přečetla čtyři knihy.

Nyní vám ukážu jaké. :)

1) Nejmenuji se Miriam – tuto knihu jsem dostala od kamarádky v lednu (dodatečně k Vánocům).
Knihu napsala švédská autorka Majgull Axelsson. Kniha vypráví nevšední příběh o Romce, která přežije dva koncentrační tábory, přestože v tom jednom z nich jednoho dne všechny Romy, kteří v něm tu dobu byli „vyhladili“. Ji předtím poslali transportem do Ravensbrücku. Aby měla „větší“ šanci na přežití, popřela svou národnost a vydávala se za Židovku. A tím se stala někým jiným. Až ve dne, kdy slaví pětaosmdesáté narozeniny, vylíčí svůj příběh a původ své vnučce.

Ze začátku jsem měla problém se do knihy začíst, ztrácela jsem se v ději, ale po té, kdy Miriam začne svůj příběh vyprávět své vnučce Camille, začal být příběh celistvý a já ho hltala stránku po stránce.

Sama autorka uvádí, že kniha je fikcí, ale co my víme? Třeba se opravdu takový příběh stal. 

Hodnocení = 3,5★

2) Noční návštěva – je kniha, která mi byla poskytnuta k recenzi. Knihu napsala americká spisovatelka Carol Goodmanová. Uprostřed noci vystoupí Anna se svým desetiletým synem Orenem v neznámém městečku, kde hledají útočiště před násilným manželem a otcem. Ujme se jich Mattie, padesátiletá sociální pracovnice, která bydlí v polorozpadlém domě uprostřed lesů. Bouřlivá noc začíná a na povrch vyplouvají tajemství obou žen.

Kniha mě nalákala svojí zasněženou obálkou a anotací, která slibovala tajemný thriller odehrávající se na osamělém zasněženém místě. Zda jsem dostala, co jsem očekávala, si můžete přečíst v mé recenzi.

Hodnocení = 3★

3) Tampa – knihu napsala Američanka Alissa Nutting. Jde o její první román, který kritika ohodnotila termínem „sexuálně explicitní“. Příběh nás zavede na střední školu, kde vyučuje šestadvacetiletá učitelka Celeste, která má jistou zálibou. Tou zálibou jsou její nezletilí studenti. Onen kandidát nesmí být moc sebevědomí, nesmí mít vysportovanou postavu nebo akné. Jedním takovým kandidátem je Jack. Protože, položme si otázku, který patnáctiletý hoch by odolal svodům atraktivní učitelky?

Kniha byla brilantně vykreslená, neskutečně mě bavila, až jsem sama byla dosti překvapená. Četla se mi jedním dechem. Nutno podotknout, že autora se s tím opravdu nepáře. Vše popisuje velmi detailně a „živočišně“, což může plno čtenářů odradit.

Někde jsem narazila na srovnání, že Tampa je Lolita naruby. Když se nad tím zamyslím, tak na mě kniha i tak působila.

Hodnocení = 4★

4) Hana – poslední březnovým čtením byla kniha od české autorky Aleny Mornštajnové. Na román mě nalákala Marcela ze Zaostřeno na knihy, která v době kdy já knihu rozečítala, ona ji měla pomalu dočtenou. Kniha je rozdělena do tří částí a tím i do tří časových období. Vypravěčkami a hlavními aktérkami příběhu jsou Mira a Hana. S ani jednou se život nemazlil!

Mira, jako malá devítiletá dívenka osiří, a tak se stane že se jí ujme zamlklá a „bláznivá“ teta Hana. Žena, která nosí jen černé oblečení, a pořád má u sebe nebo doma poschovávané kousky chleba. Ale teta Hana není bláznivá, jen prošla stastiplnou cestou a vrátila se z míst, odkud se vrátilo jen pramálo těch, co tam skončilo.

Kniha byla čtivá a poutavě napsaná. Krásná a přitom plná smutku. Autorka propojila děj tak, že mi na konci knihy vyrazila dech. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, je popisován ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film.

Hodnocení = 5★

  Za březen jsem přečetla 1146 stránek.

Do knihovny mi přibyly čtyři nové knihy, které čekají na přečtení:
Ztroskotání,
Tatér z Osvětimi,
Milá paní Birdová,
Ženy bez slitování.

Mé suma sumárum nyní sčítá 56 knih k přečtení.

K dnešnímu článku je to vše. Jen by mě zajímalo, jak jste si v březnu vedli vy?

Napište mi do komentářů. :-)

Mějte se a čtěte,

Vaše ൬ermaidka

Publikováno dne: čtvrtek 23. dubna/2020 v 18:05h.