SRPEN - 8. Ohlédnutí
Hezký večer, moji čtenáři.
Ráda bych se spolu s vámi vrátila do srpnových dní a v tomto článku vám představila knihy, které jsem v minulém měsíci přečetla. Šlo celkem o tři knihy📚, ačkoliv můj plán byl čtyři. Ale se čtením té poslední jsem se nějak vlekla. :( A zatím to moc nevypadá, že bych si v září polepšila, ale to předbíhám. Nemluvě o tom, že právě srpen roku 2018 byl mým "rekordním měsícem" v přečtených knihách. Vzpomenete si ještě, kolik knih jsem tehdy přečetla? 🙊
1) Anna a Vlaštovčí muž – tato kniha mi doma na přečtení čekala už nějaký ten rok. V červenci jsem četla převážně válečnou tématiku, tak jsem si řekla, že se konečně pustím i do této knihy, kterou napsal američan Gavriel Savit. Je o sedmileté Anně, která se ocitne sama na světě poté, co jejího otce, profesora na krakovské univerzitě, zatkne gestapo. Anna bloumá městem a díky tomu se setkává s tajemným mužem, který rozumí vlaštovčí řeči. Tak začíná jejich pouť, při které mezi Annou a jejím zachráncem vznikne silné pouto. Společně putují válkou rozvrácenou zemí a vzájemně si dodávají sílu. Nebezpečí však číhá na každém kroku.
Z této knihy jsem byla hodně rozpolcená. Ze začátku se mi četla velmi dobře, byla poutavá a něčím zvláštní. Na dobu, o které vypráví, byla poeticky krásná a hladila po duši. Ale postupem času jsem se v ní začala ztrácet a už mě nebavila tolik jako na začátku. Chvílemi jsem měla pocit, že je najednou „nijaká“. A ani záhada kolem Vlaštovčího muže nebyla za celou dobu příběhu objasněna, kdo tento muž je/byl?
Z této knihy jsem byla hodně rozpolcená. Ze začátku se mi četla velmi dobře, byla poutavá a něčím zvláštní. Na dobu, o které vypráví, byla poeticky krásná a hladila po duši. Ale postupem času jsem se v ní začala ztrácet a už mě nebavila tolik jako na začátku. Chvílemi jsem měla pocit, že je najednou „nijaká“. A ani záhada kolem Vlaštovčího muže nebyla za celou dobu příběhu objasněna, kdo tento muž je/byl?
Hodnocení = 3★
2) Neviděla jsem tě přicházet – je román od britské autorky Hayley Doyleové, která napsala knihu o tom, jak vám může náhodné setkání změnit celý život. Příběhem nás provází Zara a Jim – dva mladí lidé, každý z jiného koutu světa. Zara díky otci procestovala půlku světa, nyní žije v Dubaji, kterou opouští, aby překvapila Nicka – přítele, se kterým si posledního půl roku jen skypovala. Zato Jim nikdy nevytáhl paty z rodného Liverpoolu, stará se o nemocnou matku a pracuje jako výběrčí mýtného. Oba protagonisty svede dohromady náhoda, kdy se Jim raduje z nečekané výhry BMV a vidiny lepšího života, zatímco Zara pro slzy nevidí a v jednom jediném okamžiku je Jimův sen rozmetán na kusy. A tak začíná jejich společný den, který jim oběma změní život.
Velmi čtivý příběh s nádechem romantiky, kdy nešlo o klasickou romantickou knihu o tom, jak se dva lidé do sebe zamilují a zůstanou po zbytek života spolu. I tak byla kniha svým způsobem výjimečná.
Velmi čtivý příběh s nádechem romantiky, kdy nešlo o klasickou romantickou knihu o tom, jak se dva lidé do sebe zamilují a zůstanou po zbytek života spolu. I tak byla kniha svým způsobem výjimečná.
Můj celý názor na knihu si můžete přečíst zde.
Hodnocení = 4★
3) Vypůjčený život – je román o dvou ženách, které se domluví na tom, že si na měsíc vymění svá bydlení. Tuto knihu, která je nejen pro fanoušky romantické filmové komedie Prázdniny, napsala spisovatelka Ashley Farleyová. Příběhem nás provázejí Lena a Olívie, ženy, které mají pocit, že se jejich život dostal do slepé uličky a jsou odhodlané začít znovu a jinak. Lena je na útěku z domova před mužem, který ji tyranizuje, i před svou nevděčnou a nesoběstačnou dospělou dcerou. Olivia ani po dvou letech nemůže zapomenout na bývalého manžela, a navíc se ve své kariéře ocitla úplně jinde, než by chtěla. Obě touží nechat minulost daleko za sebou a začít znovu. Euforicky si připijí na nový začátek, který začíná spontánním rozhodnutím – dohodnou se na výměně bydlení po dobu jednoho měsíce, během kterého snad najdou samy sebe a to, jakým směrem by chtěly, aby se ubíraly jejich další životní kroky.
Kniha se mi bohužel nečetla tak svižně, jak bych očekávala, přesto ale byla čtivá, měla spád. Jen mě asi nesedla do čtecího období, a proto jsem knihu četla poměrně dlouho. Kniha jako celek se mi nakonec líbila a poslední třetinu knihy jsem "hltala" a s napětím čekala, jak to všechno dopadne.
Hodnocení = 4★Kniha se mi bohužel nečetla tak svižně, jak bych očekávala, přesto ale byla čtivá, měla spád. Jen mě asi nesedla do čtecího období, a proto jsem knihu četla poměrně dlouho. Kniha jako celek se mi nakonec líbila a poslední třetinu knihy jsem "hltala" a s napětím čekala, jak to všechno dopadne.
 |
| Za srpen jsem přečetla 894 stránek. |
Během srpnových dní mi do knihovny přibyly tři knihy:
Vypůjčený život,
Vstupte bez klepání,
Úzkosti a jejich lidé.
Mé suma sumárum ukazuje 60 knih k přečtení!
Jak jste si vedli vy? A četli jste některou z těchto mých knih?
Těším se na vaše komentáře pod článkem.
Mějte se a čtěte,
Vaše ൬ermaidka
Publikováno dne: středa 16. září/2020 v 19:45h
Obě 7lásky jsem četla také a byla jsem s nimi moc spokojená. :) Nedostatek času na čtení trápí nás všechny... já bych také ráda četla víc.
OdpovědětVymazatPřeju krásný zbytek září a nějakou skvělou knihu. :)
Také přeji skvělé knihy na čtení. :)
VymazatEdice 7lásky patří i mezi mé oblíbené. :) Taktéž jsem příběhy četla a už se těším na další části. :)
OdpovědětVymazatDěkuji za komentář.
VymazatMě nejprve zaujala na této edici barevnost obálek - je to opravdu potěcha pro oko :-)
Které v sobě ukrývají povětšinou příjemné a čtivé příběhy. :-)
Obě sedmilásky jsem četla a byly fajn, i když modrá o trochu slabší. Vypůjčený život byl super. Líbilo se mi, že autorka zvolila starší hlavní hrdinky a ukázala, že i když má žena po padesátce, tak rozhodně nepatří do starého železa :-)
OdpovědětVymazatHezky jsi to řekla, s tím starým železem :-)
VymazatŘeknu mamce :-D ;)